Církevní restituce (publikováno 10.1.2012)

Majetkové vyrovnání státu s církvemi, které se stalo předmětem sváru vládní koalice, odmítají více jak dvě třetiny domácí veřejnosti, které rovněž požadují k této otázce všelidové referendum. To ostatně požadují i levicové strany. Více jak sedmdesát procent veřejnosti je pak toho názoru, že církve mohou ve své činnosti pokračovat i bez majetkového vyrovnání, které se nepodařilo prosadit ani za Topolánkovy vlády. Ukázal to exkluzivní průzkum společnosti SANEP, který mimo jiné rovněž prokázal, že většina veřejnosti by v případném všelidovém hlasování byla proti církevním restitucím, a to i za cenu rozpadu stávající vlády premiéra Petra Nečase. Prosazení majetkového vyrovnání s církvemi je totiž prioritou TOP 09, která však v případě neschválení církevních restitucí hrozí odchodem z vlády. Vládní krizi, která může skončit rozpadem vládní koalice, vyvolaly Věci veřejné, které mají k církevním restitucím výhrady. V rámci vládou navrženým majetkovým vyrovnání, by měl stát 17 církvím vyplatit v průběhu 30 let částku cca 79 miliard korun. Kromě toho chce stát vracet církvím i co nejvíc majetku v naturální podobě, tedy půdu a lesy v hodnotě dalších zhruba 76 miliard korun. Téměř tři pětiny domácí populace tento zdrženlivý postoj Věcí veřejných vůči církevním restitucím vítají. Stejně tak veřejnost ve většině kladně hodnotí i požadavek Věcí veřejných, které trvají na tom, aby ministr financí Miroslav Kalousek řekl, kde více jak dvě miliardy, jež jsou nutné pro postupné vypořádaní církví, na každý rok vezme? S názorem Víta Bárty, který se domnívá, že církve by měly být pokornější, pak rovněž souhlasí dvě třetiny veřejnosti. Postoj Věcí veřejných k církevním restitucím považuje ministr financí Miroslav Kalousek za drzé vydírání, s čímž však nesouhlasí nadpoloviční většina veřejnosti. Dřívější i aktuální šetření společnosti SANEP poukazují na dlouhodobě negativní postoj veřejnosti vůči církevním restitucím, který je dán mj. skutečností, že drtivá většina domácí populace nevyznává žádnou víru a nemá tedy k církvi žádný osobní náboženský vztah. Církevní restituce tak mají podporu zejména u věřících, čemuž nasvědčuje skutečnost, že církevní restituce vítají zejména voliči KDU-ČSL a část voličů TOP 09. Skutečnost, že více jak dvě třetiny veřejnosti pak nepovažuje otázku církevních restitucí v současné době za natolik závažnou, že musí být prioritou vlády premiéra Petra Nečase, pak plně koresponduje s tíživou ekonomickou situací, s níž se potýká většina veřejnosti.

Exkluzivní internetový on/off-line průzkum byl proveden ve dnech 6. – 9. ledna 2012 na vybrané skupině 4.082 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18-69 let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu více jak 200 tisíc registrovaných uživatelů 9.571 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-1,5%. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.

S církevní restitucí, tedy s navrácením 56 procent zabaveného církevního majetku a finanční kompenzací ve výši 59 miliard korun vyplácených po dobu 30 let, jednoznačně nesouhlasí 69,4% respondentů, kteří představují reprezentativní vzorek domácí populace. Odmítavý postoj více jak dvou třetin dotázaných pak s největší pravděpodobností pramení z objemu majetku financí, jež mají být církvím navráceny, přičemž převážně ateistická domácí populace nemá k církvi, žádný osobní vztah.

Přesvědčení, že církve mohou i nadále pokračovat ve své činnosti, a to i bez navrácení majetku a mnohamiliardových finančních prostředků, sdílí 72,6% dotázaných.

Více jak dvě třetiny respondentů (70,2%) rovněž zastávají názor, že ve věci majetkového vyrovnání s církvemi, jehož finanční složka se bude proplácet po dobu 30 let, by měli rozhodnout občané ve všelidovém referendu. Tento názor pak v Poslanecké sněmovně prosazují zejména levicové strany.  

Církevní restituce, kvůli kterým vznikl v rámci vlády spor, jež by mohl vyústit až v rozpad vládní koalice, by v případě konání celostátního referenda odmítlo podpořit 60,2% dotázaných. A to i v případě, kdyby odmítavé stanovisko vedlo k předčasnému rozpadu stávající vlády. Odchodem z vlády pak hrozí, pokud nebudou církevní restituce schváleny, vládní strana TOP 09.

Otázku církevních restitucí, jež nyní hýbe vládní koalicí, nepovažuje většina dotázaných (61,7%) za natolik závažnou, aby musela být zařazena mezi priority stávající vlády Petra Nečase.

Zdrženlivý postoj Věcí veřejných, jež se však otázce církevních restitucí staví spíše odmítavě, vítá 58,3% respondentů. Premiér Petr Nečas pak na stanovisko VV zareagoval ultimátem, a sice že odvolá všechny ministry VV, kteří církevní restituce nepodpoří.  

S postojem představitelů Věcí veřejných, kteří trvají na tom, aby ministr financí Miroslav Kalousek řekl, kde hodlá sehnat více jak dvě miliardy, jež se mají každoročně po dobu 30 ti let církvím vyplácet, souhlasí 65,3% respondentů.

S názorem Víta Bárty, který se domnívá, že by církve měly být pokornější, pak souhlasí téměř dvě třetiny respondentů (62,9%). Věci veřejné si tak svým postojem k církevním restitucím získávají na svoji stranu většinu veřejnosti, která však rozhodně nepatří mezi její příznivce. Nicméně tento postoj nejmenší vládní strany koresponduje s většinovým míněním široké veřejnosti, která i přes rozdílné politické názory, dokáže postoj Věcí veřejných podpořit.  

Odmítavý postoj Čechů vůči církevním restitucím se patrně odráží i ve většinovém (56%) odmítnutí prohlášení stávajícího ministra financí Miroslava Kalouska, který v této otázce označil zdrženlivý postoj VV za drzé vydírání.