Nejdůvěryhodnějším ústavním činitelem je podle mínění většinové veřejnosti stávající předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Ten se na vrcholu pomyslného žebříčku důvěryhodnosti umístil již v dubnu a říjnu minulého roku, kdy se těšil důvěře nadpoloviční většiny domácí populace. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu společnosti SANEP, podle kterého se druhým nejdůvěryhodnějším ústavním činitelem stal prezident Václav Klaus, jehož obliba nadále klesá. Třetí pomyslná příčka důvěryhodnosti pak patří předsedkyni Poslanecké sněmovny a možné prezidentské kandidátce Miroslavě Němcové, jejíž obliba oproti minulému šetření společnosti SANEP stoupá. Miroslava Němcová je z pohledu většinového mínění rovněž nejlépe hodnocenou političkou z řad vlády a Poslanecké sněmovny. Mezi nejméně důvěryhodné ústavní činitele opětovně patří předseda vlády Petr Nečas a předseda Senátu Milan Štěch, kteří si však oproti minulému šetření společnosti SANEP mírně polepšili.
Exkluzivní internetový on/off-line průzkum byl proveden ve dnech 9. – 15. února 2012 na vybrané skupině 16.267 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18-69 let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu více jak 200 tisíc registrovaných uživatelů 29.730 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-1,5%. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.
Stávající předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský je podle mínění 51,1% respondentů, kteří představují reprezentativní vzorek domácí populace, nejvíce důvěryhodným ústavním činitelem. Pavel Rychetský tak v únorovém hodnocení důvěry v nejvyšší ústavní činitele obhájil svou první pozici z října minulého roku, přičemž si polepšil o 3,1 procentního bodu. Vysoký celospolečenský kredit Pavla Rychetského je pak s největší pravděpodobností výsledkem jeho počínáním v pozici předsedy Ústavního soudu, kdy se mu i přes značný tlak politiků daří udržet nezávislost této instituce.
Druhým nejdůvěryhodnějším ústavním činitelem se stal stejně jako v říjnu minulého roku prezident Václav Klaus, který aktuálně získal důvěru 44,7% dotázaných. Václav Klaus si pak jako jediný z nejvyšších ústavních činitelů ve srovnání s minulým šetřením společnosti SANEP opětovně pohoršil, a sice o 0,6 procentního bodu. Za dlouhodobým úbytkem nedůvěry stávající hlavy státu patrně může stát jeho medializovaná stanoviska a aktivní vystupování v řadě kontroverzních témat, jež mohou podrývat jeho prezidentskou autoritu a ve svém konečném důsledku i negativně ovlivnit jeho důvěryhodnost.
Relativně vysoké důvěře obyvatel ČR se těší i předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová, která po zisku 40,5% hlasů zaznamenala vůbec nejvyšší aktuální nárůst důvěryhodnosti, a to o 3,3 procentního bodu. Jediná žena mezi vrcholnými ústavními činiteli a jedna z možných prezidentských kandidátek se tak i v únoru letošního roku umístila před nynějším předsedou vlády a svým stranickým šéfem Petrem Nečasem. Důvěryhodnost Miroslavy Němcové nepochybně pramení ze skutečnosti, že nikdy během své dlouholeté politické kariéry nefigurovala v žádném korupčním skandálu, či aférách, které provázejí nynější vládní koalici. Miroslava Němcová je rovněž podle šetření společnosti SANEP nejlépe hodnocenou ženou z řad vlády a Poslanecké sněmovny.
V pořadí čtvrtému z nejvyšších ústavních činitelů premiérovi Petru Nečasovi důvěřuje 27,9% respondentů, což je o dva procentní body více než v říjnu minulého roku. Petr Nečas nepochybně boduje u pravicově smýšlející části populace. Pravicoví příznivci pak s největší pravděpodobností oceňují jeho odmítavý postoj vůči fiskální smlouvě EU, či vnitřní konsolidaci nejsilnější politické strany z pravého politického spektra ODS.
Nejméně důvěry získal v říjnu tohoto roku předseda Senátu Milan Štěch, který se těší důvěře 24,1% respondentů, což je oproti loňskému říjnu o 0,3 procentního bodu více. Nízká důvěra v Milana Štěcha je patrně důsledkem nízkého mínění veřejnosti o jeho aktuální pozici a činnosti, což je dáno zejména nízkou četností jeho vystupování v médiích.
