Extremismus (publikováno 19.1.2012)

Více jak nadpoloviční většina obyvatel České republiky se obává nárůstu vlivu extremistických politických stran, které téměř dvě třetiny populace považují za přímé ohrožení demokracie.  Více jak polovina domácí populace je rovněž toho názoru, že by všechny extremistické strany měly být zakázány. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu společnosti SANEP z jehož šetření je rovněž patrný výrazný posun ve vnímání KSČM. Komunistická strana Čech a Moravy, která je takřka po celou dobu své existence osočována z levicového extremismu, není totiž podle mínění nadpoloviční většiny domácí veřejnosti extremistickou a tedy antidemokratickou politickou stranou. Tento názor domácí populace pak plně koresponduje i s narůstajícími preferencemi KSČM.  Z výsledků šetření společnosti SANEP lze říci, že si převažující většina populace, ať už na základě historické zkušenosti s nedemokratickými režimy či mediální, popřípadě osobní konfrontací s nějakou z forem levicového či pravicového extremismu, uvědomuje potenciální nebezpečí, které subjekty z obou konců pravolevého spektra pro demokratické zřízení ČR představují. Na možné dopady rostoucího extremismu ostatně poukazuje i řada odborníků, kteří v kontextu narůstající nespokojeností většiny obyvatel naší země s politickou úrovní, ale i životními podmínkami, upozorňují zejména na reálné nebezpečí posílení vlivu radikální pravice, ke kterému může v blízké budoucnosti dojít. Určitým příkladem může být situace na Šluknovském výběžku, kde vládne napětí mezi romskou menšinou a zbytkem obyvatel a kde se výrazně angažuje krajně pravicová Dělnická strana sociální spravedlnosti, jež přímo navazuje na krajně pravicovou extremistickou Dělnickou stranu, jež byla v roce 2010 zrušena. I přes tato nebezpečí lze však aktuálně říci, že strany usilující o destrukci základních demokratických principů definovaných Ústavou, dosahují jen velmi nízkých volebních zisků, a to i v problémových oblastech, kde převládají nepříznivé ekonomické a sociální podmínky, což svědčí o většinovém zájmu domácí veřejnosti udržet demokratické zřízení a jeho ústavní výdobytky, mezi něž patří například úcta k právům a svobodám člověka a občana.

Exkluzivní internetový on/off-line průzkum byl proveden ve dnech 10. – 17. ledna 2012 na vybrané skupině 16.208 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18-69 let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu více jak 200 tisíc registrovaných uživatelů 31.653 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-1,5%. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.

Obavy z nárůstu vlivu extremistických stran v České republice pociťuje 57,2% respondentů, kteří představují reprezentativní vzorek domácí populace. V tomto většinovém názoru se bezesporu odráží i historická zkušenost s nacionalistickými a rasisticky orientovanými režimy.

Podle názoru 63,1% respondentů ohrožuje extrémní levice či extrémní pravice demokratické zřízení v České republice. Tento názor patrně vychází z obecného odmítnutí myšlenek a postojů, jež vyzývají k destrukci stávajícího demokratického systému a jeho nahrazení nějakou z forem nedemokratického režimu. To je ostatně hlavním cílem všech levicových i pravicových extremistických stran.

Nadpoloviční většina respondentů (51,6%) je toho názoru, že by měly být všechny extremistické strany bezodkladně zakázány. Mezi zrušené strany v České republice patří například krajně pravicová Dělnická strana, jež byla v roce 2010 Nejvyšším správním soudem zakázána.

Podle mínění 50,3% dotázaných KSČM není extremistickou a tedy ani antidemokratickou stranou. Stejného názoru pak jsou i odborníci, kteří na základě dostupných materiálů nedoporučili v minulém roce podání návrhu na pozastavení činnosti komunistů. Nicméně v šetření společnosti SANEP z února loňského roku se nadpoloviční většina dotázaných (50,1%) vyjádřila pro zákaz KSČM. Lze tak konstatovat, že jakkoli komunisté nejsou pro většinu občanů extremistickou stranou, stále u značné části domácí populace vyvolávají negativní asociace zejména ve spojení s minulým režimem.