Půjčka na záchranu eurozóny (publikováno 21.12.2011)

Většina Čechů stojí převážně na straně odpůrců půjčky zadluženým státům eurozóny. Tento negativní postoj většiny domácí populace pramení i z většinového přesvědčení, že dojde k rozpadu eurozóny a tedy i návratu k původním měnám. Ostatně možnost rozpadu eurozóny a tedy i zánik eura poprvé připustil i stávající prezident Evropské centrální banky Mario Draghi. Většina veřejnosti je rovněž toho názoru, že na rozdíl od eurozóny, Evropské unii rozpad nehrozí. Ukázal to exkluzivní průzkum společnosti SANEP, který poukazuje na skutečnost, že se v otázce pomoci zadluženým státům eurozóny většina domácí populace kloní k odpůrcům této pomoci. Tento rostoucí euroskepticismus u domácí veřejnosti je patrný i v případě většinové podpory názorů největšího kritika EU prezidenta Václava Klause, který je odpůrcem toho, aby ČR poskytla peníze pro Mezinárodní měnový fond (MMF), neboť podle jeho názoru „Eurozóna hrozí být bezednou dírou, do které se sice něco může hodit, ale ono to propadne do neznáma". Veřejnost tak vedle Klause souhlasí i s názorem premiéra Petra Nečase a předsedy Věcí veřejných Radka Johna, kteří se k půjčce zadluženým státům eurozóny staví rovněž velice rezervovaně až odmítavě. Naopak nesouhlasně se staví domácí populace k názorům ministra financí Kalouska, který půjčku MMF podporuje s tím, že jde o signál ČR, zda je Česká republika na “palubě“ nebo ne. Velice rozpačitý je pak postoj veřejnosti k diplomatickému postoji předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky, který půjčku MMF podporuje, avšak velice diplomaticky dodává, že je nutné tuto půjčku velmi pečlivě zvážit, zejména v případě, že to bude jedna z podmínek, abychom se v Evropě nedostali do izolace. Té se však většina domácí veřejnosti neobává. Názor na případnou půjčku MMF tak u většinové části domácí populace nemění ani varování Sobotky a řady analytiků, před možností oslabení vlivu ČR v Evropské unii a jisté formy diskriminace českých firem v případě jejího odmítnutí. Skutečnost, že Češi odmítají poskytnutí půjčky na záchranu eurozóny, tak může být důsledkem neuspokojivě či nedostatečně zodpovězené otázky proč by obyvatelé České republiky měli souhlasit s poskytnutím finanční pomoci státům, které se do špatné situace dostali i díky neuváženému utrácení v sociální sféře, popřípadě otázky zda má existence eura v době kdy se ani lídři evropských velmocí nedokáží domluvit na podobě záchranného plánu eurozóny, ještě nějaký smysl. Tomuto většinovému názoru domácí veřejnosti pak bezesporu napomáhají i informace o reálné přípravě na rozpad eurozóny a názorové nejednotnosti ekonomických odborníků.

Exkluzivní internetový on/off-line průzkum byl proveden ve dnech 15. – 18. prosince 2011 na vybrané skupině 7.885 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18-69 let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu více jak 200 tisíc registrovaných uživatelů 14.329 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-1,5%. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.

Podle mínění většiny respondentů (57,1%) by Česká republika neměla poskytnout Mezinárodnímu měnovému fondu půjčku ve výši 90 miliard korun, které by byly použity na záchranu eurozóny, potažmo jednotné evropské měny eura. V případě České republiky se počítá s tím, že prostředky by byly poskytnuty z devizových rezerv České národní banky.

S názorem Petra Nečase, který v souvislosti s poskytnutím 90-ti miliardové půjčky prohlásil, že "V tuto chvíli, kdy existuje pouze bílý papír, kdy dokonce i ten název smlouvy se může měnit, tak dávat silná prohlášení, že se pod tento bílý papír máme podepsat, považuji za velmi zkratkovité politické jednání“, souhlasí v souhrnu téměř dvě třetiny respondentů (64,5%). Opačný postoj pak celkově sdílí 23,2% dotázaných.

S míněním stávajícího ministra financí Miroslava Kalouska, který na rozdíl od premiéra Petra Nečase půjčku Mezinárodnímu fondu podporuje, v souhrnu nesouhlasí většina čítající 46,1% respondentů. Ministr financí Miroslav Kalousek se pak domnívá, že eurozóna se bez českých peněz nepochybně obejde. Otázkou podle něj je však to, zda by se ČR obešla bez eurozóny.  V tomto kontextu prohlásil, že "Jde o zahraničně politickou odpověď České republiky na otázku: Jste na palubě, nebo nejste?". S Miroslavem Kalouskem naopak celkově souhlasí 39,8%.
S prohlášením předsedy VV Radka Johna, který v souvislosti s nespecifikovanými podmínkami případné půjčky MMF řekl „Jenom osel by poslal bianco šek“ nebo "Evropská unie si nemůže dovolit poskytovat zemím eurozóny výhody a zemím, které nejsou v eurozóně, žádné výhody neposkytovat a jenom od nich chtít peníze. Jsme šprti, kteří utáhli opasky a bolí nás to. Bylo to krvavé. A teď máme proto, že jsme utáhli opasky, pomáhat těm, kteří je neutáhli?" souhrnně souhlasí 57,8%. Opačný názor sdílí 29,3% dotázaných


Souhlas s názorem stávajícího prezidenta Václava Klause, který je odpůrcem toho, aby ČR poskytla peníze pro Mezinárodní měnový fond, a který prohlásil, že "Já myslím, že si eurozóna opravdu pomoc nezaslouží. Eurozóna hrozí být bezednou dírou, do které se sice něco může hodit, ale ono to propadne do neznáma," vyjadřuje celkově 58,6% respondentů. Naopak 28,5% dotázaných s tímto názorem nesouhlasí.

S předsedou ČSSD Bohuslavem Sobotkou, který v kontextu případné půjčky MMF zastává názor, že „Česká republika by měla tu půjčku velmi pečlivě zvážit, zejména v případě, že to bude jedna z podmínek, abychom se v Evropě nedostali do izolace, abychom nebyli stranou dalšího pokračování integrace naší země v Evropské unii“ souhlasí v souhrnu 40,9% respondentů. Nesouhlas s názorem Bohuslava Sobotky však vyjadřuje celkově 42,6% dotázaných.

Většina respondentů (47,6%) se nedomnívá, že by se Česká republika mohla odmítnutím poskytnutí finančních prostředků Mezinárodnímu měnovému fondu určených na záchranu eurozóny ocitnout v ekonomické izolaci, jež by mohla negativně ovlivnit například vnímání českých firem v evropských veřejných zakázkách.

Podle názoru 55% respondentů je rozpad eurozóny a tedy i návrat k původním měnám reálný. Tuto variantu připouští i řada politiků a ekonomů. O možném pádu eurozóny ostatně veřejně mluvil i prezident Evropské centrální banky Mario Draghi.

Většina dotázaných (45,9%) však i přes aktuální nesnáze eurozóny věří, že zánik samotné Evropské unie nehrozí.