Václav Havel (publikováno 5.1.2012)

Domácí veřejnost si prvního prezidenta České republiky Václava Havla uchová v paměti zejména jako politika, jehož etických a morálních kvalit, podle většinového mínění, nedosahuje žádná z osobností domácí politické scény. U nadpoloviční většiny veřejnosti pak vzbudila účast zástupců světových mocností v čele s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym nebo ministryně zahraničí Spojených států amerických Hillary Clintonovou, světových médií a řada dalších významných osobností politického a kulturního života na pohřbu Václava Havla pocit národní hrdosti. Samotný pohřeb Václava Havla v Katedrále svatého Víta je pak většinově vnímán jako důstojný. Ukázal to z exkluzivní průzkum společnosti SANEP, podle jehož zjištění nadpoloviční většina obyvatel České republiky rovněž souhlasí s názorem stávajícího ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, který v souvislosti s úmrtím Václava Havla prohlásil, že “Český národ a celá Evropa ztratila opravdu nejvýznamnějšího Čecha 20. Století“.  Exkluzivní průzkum společnosti SANEP dále ukázal, že více jak dvoutřetinová většina obyvatel by uvítala, pokud by se hodnoty a postoje zastávané Václavem Havlem staly inspirací a vzorem pro stávající politickou reprezentaci. Jako projev uznání vzdali bývalé hlavě státu téměř všichni zákonodárci, kteří přijetím zvláštním zákonem vyzdvihují zásluhy Václava Havla o rozvoj demokracie a svobody v České republice. S přijetím tohoto zákona, jež v minulosti a jiných obdobách vyzdvihoval zásluhy o stát T. G. Masaryka nebo Edvarda Beneše, těsná nadpoloviční většina veřejnosti souhlasí. Proti tomuto zákonu se však v souhrnu vyslovila více jak třetina domácí populace. Osobnost Václava Havla a jeho přínos pro Českou republiku a její demokratický vývoj pak vnímá kladně rovněž většina domácí populace. Svým bojem proti komunismu, počínáním v rámci nenásilného přechodu k demokracii či bojem proti utlačování lidských práv si Václav Havel rovněž vydobyl celosvětový respekt a uznání. To ostatně oceňuje i většina domácí populace, která souhlasí s názorem, že život a činy Václava Havla výrazným způsobem napomohly ke zviditelnění České republiky na celosvětové úrovni. Těsná nadpoloviční většina Čechů taktéž vyjádřila souhlas s přijetím třídenního státního smutku, který byl vyhlášen na počest úmrtí bývalé hlavy státu Václava Havla. S tím však nesouhlasí více jak dvě třetiny veřejnosti, což stejně jako další negativní reakce veřejnosti v šetření společnosti SANEP ukazuje, že Václav Havel má vedle svých příznivců i své četné odpůrce a to zejména z řad levicových voličů. Svůj negativní postoj vůči Václavu Havlovi např. v Poslanecké sněmovně, vyjádřili i čtyři komunističtí poslanci, kteří odmítli uctít jeho památku. Jak je patrné z médií, část domácí populace Václavu Havlovi vytýká např. podporu bombardování Jugoslávie Severoatlantickou aliancí nebo amnestii po níž výrazným způsobem vzrostla kriminalita. I přes tyto a další kritiky Václava Havla je však zřejmé, že většina domácí populace vnímá osobu Václava Havla a zejména pak jeho přínos pro zviditelnění ČR kladně.    

Exkluzivní internetový on/off-line průzkum byl proveden ve dnech 27. prosince 2011 – 2. ledna 2012 na vybrané skupině 11.103 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18-69 let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu více jak 200 tisíc registrovaných uživatelů 25.811 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-1,5%. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.

Většina respondentů (49,9%), kteří představují reprezentativní vzorek domácí populace, souhlasí se záměrem vlády ocenit snahu a zásluhy bývalého prezidenta Václava Havla přijetím zákona, který by vyzdvihl jeho zásluhy o rozvoji demokracie a svobody v České republice. Podobné zákony Parlament přijal již dříve, a to v případě prezidentů T. G. Masaryka a Edvarda Beneše. Opačného názoru je však v souhrnu rozhodně nezanedbatelných 38,1% respondentů, což poukazuje na skutečnost, že osobnost Václava Havla a zejména pak některé jeho činy vzbuzuje u části domácí veřejnosti silnou animozitu.

Drtivá většina dotázaných (81,6%) souhlasí s názorem, že život a činy prvního porevolučního prezidenta Václava Havla napomohly k výraznému zviditelnění České republiky na celosvětové úrovni. V zahraničí se pak jeho jméno těší velkému respektu zejména díky jeho boji za svobodu, demokracii a boji proti porušování lidských práv. I přes negativní postoj části domácí veřejnosti vůči osobnosti Václava Havla a zejména vůči jeho některým bývalým kontroverzním výrokům a činům je zřejmé, že jeho zásluhy o zviditelnění ČR ve světě jednoznačná většina domácí populace nezpochybňuje.

S přijetím státního smutku, který trval od 21. do 23. prosince, souhlasila těsná nadpoloviční většina (54,9%) dotázaných. Státní smutek k uctění památky Václava Havla byl dne 23. 12. 2011 vyhlášen rovněž na Slovensku. Proti přijetí státní smutku se však vyslovilo 40,4% dotázaných.    

S prohlášením stávajícího ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, který v souvislosti s úmrtím Václava Havla prohlásil, že “Český národ a celá Evropa ztratila opravdu nejvýznamnějšího Čecha 20. století“, pak souhlasí 53,3% respondentů. Opačného názoru je však 37,1% dotázaných.

Státní pohřeb ve Svatovítské katedrále, který v poledne dne 23. 12. 2011 zahájila minuta ticha, na němž se občané České republiky či zástupci světových mocností rozloučili s bývalým prezidentem Václavem Havlem, považuje za důstojný 82,1% respondentů.

Účast zástupců několika desítek světových mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u nadpoloviční většiny respondentů (58,6%) pocit národní hrdosti. Ta s největší pravděpodobností pramení z úcty a respektu, jež zahraniční státníci, osobnosti veřejného života nebo světová média,
Václavu Havlovi a jeho odkazu prokázala.  

Přínos Václava Havla pro Českou republiku a její demokratický vývoj vnímá více jak dvoutřetinová většina kladně (71,8%). Naopak 19,1% dotázaných v tomto kontextu vnímá jeho přínos negativně. Negativní názor pak s největší pravděpodobností převládá u příznivců krajní levice či lidí, jež osobě Václava Havla vytýkají některé z jeho postojů, činů či výroků.

Hodnoty a názory zastávané Václavem Havlem, které ve svých kondolenčních projevech řada zahraničních státníků nebo osobností veřejného života vyzdvihuje a oceňuje, by se měly stát dle názoru 68,8% vzorem, podle kterého by se měla stávající politická reprezentace řídit.

Podle mínění 53,5% dotázaných na domácí politické scéně neexistují osobnosti, které by dosahovaly takové etické a morální výše bývalé hlavy státu Václava Havla.

Václava Havla, který skonal dne 18. 12. 2011 si většina respondentů (45,7%) uchová v paměti jako politika. Druhý největší počet dotázaných (12,2%) si bude pamatovat prvního prezidenta zejména jako filosofa. Třetí největší počet respondentů (12,1%) si bude spojovat jméno Václava Havla s jeho dramatickou tvorbou. Pro 3,5% je Václav Havel především spisovatel. Nejmenší počet respondentů (2,9%) si pak prvního prezidenta uchová v paměti jako umělce.