Aktuální exkluzivní průzkum společnosti SANEP ukazuje, že česká veřejnost je v hodnocení prezidenta Petra Pavla názorově rozdělená.
Vedle samotné míry důvěry je důležité také to, jak veřejnost hodnotí způsob výkonu prezidentské funkce a roli prezidenta v současném politickém dění.
Petru Pavlovi důvěřuje 46,9 % respondentů, zatímco nedůvěru mu vyjadřuje 48,9 %. Základní hodnocení prezidenta je tak prakticky vyrovnané. Prezident se v současnosti neopírá o jednoznačně většinovou podporu veřejnosti a jeho působení je významnou částí společnosti hodnoceno rezervovaně či kriticky.
Sběr dat probíhal v období zvýšeného politického napětí spojeného se sporem mezi Pražským hradem a vládou, zejména v souvislosti s kompetenční žalobou a debatou o zastupování České republiky na summitu NATO v Ankaře. Tyto okolnosti mohly přispět k vyšší citlivosti veřejnosti vůči otázce role prezidenta a hranic jeho ústavního mandátu.
Výsledky průzkumu zároveň ukazují, že 59,3 % respondentů vnímá prezidenta Petra Pavla spíše jako osobnost, která společnost rozděluje, zatímco 34,5 % jej považuje za sjednocující prvek. Pro hlavu státu jde o významný signál, protože prezident tradičně čerpá část své autority nejen z formálních pravomocí, ale také ze schopnosti společnost uklidňovat a sjednocovat.
Podobně vyznívá i hodnocení prezidentovy nadstranickosti. Za nadstranického považuje Petra Pavla 36,4 % respondentů, zatímco opačný názor zastává 53,9 %. Výsledky naznačují, že významná část veřejnosti prezidenta nevnímá jako arbitra stojícího nad stranickými spory, ale spíše jako osobnost, která aktivně vstupuje do politických střetů.
Veřejnost zůstává rozdělená také v pohledu na prezidentské pravomoci. Názor, že Petr Pavel své ústavní pravomoci překračuje, zastává 42,7 % respondentů, zatímco 45,8 % s tím nesouhlasí. Poměr obou skupin je téměř vyrovnaný, což naznačuje, že debata o hranicích prezidentského mandátu rezonuje i mimo odborné a politické kruhy.
V jedné otázce je však veřejnost výrazně vyhraněná. Aktivní vstup prezidenta do řešení politických sporů podporuje 27,4 % respondentů, zatímco zdrženlivější roli preferuje 63,3 %. Většina občanů tak od hlavy státu očekává spíše odstup, moderaci a umírněnější přístup než přímé zapojení do každodenních politických
konfliktů.
Výrazné jsou také odpovědi na otázku změny postoje během posledního roku. Zhoršení názoru na Petra Pavla uvádí 47,2 % respondentů, zatímco zlepšení deklaruje 14,6 %. Třetina respondentů svůj postoj nezměnila. Data naznačují, že část veřejnosti svůj vztah k prezidentovi v posledním období přehodnocuje, a to častěji negativním než pozitivním směrem.
Podobný obraz nabízí i hypotetická prezidentská volba. Petra Pavla by znovu volilo 42,2 % respondentů, zatímco 49,7 % by mu svůj hlas znovu nedalo. Prezident si nadále udržuje významné jádro podpory, zároveň je však patrné, že jeho podpora výrazněji neoslovuje širší veřejnost, což bývá důležitou součástí síly prezidentského mandátu.
Data naznačují, že česká veřejnost je dnes rozdělena nejen v hodnocení samotného prezidenta Petra Pavla, ale i v představě o tom, jak aktivní má být role hlavy státu v politickém systému. Současná debata se tak netýká pouze osoby prezidenta, ale také širší otázky role prezidentského úřadu v českém ústavním systému.
Zároveň se ukazuje, že veřejnost dnes nehodnotí pouze osobu prezidenta Petra Pavla, ale stále více i samotnou roli prezidentského úřadu v aktuálním politickém uspořádání.
Exkluzivní průzkum společnosti SANEP byl proveden metodou CAWI ve dnech 23. – 30. 6. 2026 na vybrané skupině v souhrnu 2 150 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18 let.
Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení
Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí ± 1,5 %. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou. Veškeré uvedené výsledky a modely jsou platné pouze v daný okamžik sběru dat.
